Kročehlavy, jak je už neznáme

Kladno, město, které je pro mnohé z nás domovem a místem, kde jsme vyrostli. Známe ale kladenskou historii? A jak dobře známe městské části Kladna? Dnes se společně podíváme na Kročehlavy. S více jak polovinou obyvatel je to totiž největší městská část Kladna.

Původně byly Kročehlavy – podobně jako Rozdělov, Vrapice či Švermov – samostatnou obcí, ve třicátých letech 20. století dokonce povýšenou na město.

Odborníkům dodnes stále vrtá hlavou původ prazvláštního názvu Kročehlavy. Pravdy se už dnes patrně nedobereme. Antonín Profous ve svém díle: Místní jména v Čechách tvrdí, že jde o zkomoleninu původního názvu Krotiglavy, tedy místo, kde bydleli lidé krotící hlavy (biřici či drábové), nebo kde lidem byly hlavy kroceny. Původně malá usedlost poblíž Kladna zvolna rozvíjela. První zmínky o ní máme už ze 14. století. Sídlili zde vladykové z Kročehlav, později, zhruba v polovině 15. století panství připadlo rodu Kladenských z Kladna.

Majitelé panství se ještě následně několikrát vystřídali. Nicméně velmi zásadní význam pro Kročehlavy a Kladno jako takové měl objev uhlí. Těžba totiž přitáhla do Kladna a Kročehlav velké množství lidí.

Už za druhé světové války byly Kročehlavy úředně připojeny ke Kladnu. Po druhé světové válce se sice Kročehlavy nakrátko osamostatnily, ale v květnu roku 1946 došlo k opětovnému sloučení s Kladnem.

Autor: Lucie Piedová